Evropská Unie přijala závazek, že do r. 2020 bude krýt svou energetickou spotřebu z jedné pětiny z obnovitelných zdrojů (OZE). V ČR je to v současnosti 6,5% a je nejasné, zda se podaří vybudovat dostatečné zdroje, aby byl náš závazek (13% v r. 2020) dosažen.
Podle názoru odborníků je právě bioenergie nejvhodnějším obnovitelným zdrojem u nás a o výrobu energie z biomasy a bioplynu se zajímá stále více lidí, firem i měst a obcí. Přesto dosud neexistuje ucelená koncepce zavádění a podpory bioenergetiky. Tzv. Akční plán pro biomasu je sice zpracován a aktualizován do r. 2011, avšak jeho zavádění do praxe je pomalé, nedůsledné a problematické. Bioenergetice se navíc věnuje jen malá pozornost ze strany médií, politiků i veřejnosti, zejména oproti větrné energetice či fotovoltaice.
Ve srovnání s jinými státy se srovnatelnými přírodními podmínkami (Rakousko, Německo, Skandinávie) pak výrazně zaostáváme nejen v praktickém využití bioenergie, ale i ve výzkumu a vývoji nových technologií, v rozvoji spolupráce se zemědělským a veřejným sektorem a zejména ve společenské podpoře tomuto sektoru.
Rozvoj bioenergetiky souvisí rovněž s koncepty trvale udržitelného rozvoje, decentrální výroby energie a energetické soběstačnosti obcí a regionů. Současný program Zelená úsporám pak díky štědrým dotacím pravděpodobně zvýší poptávku po kotlech na biomasu, spalitelné biomase a peletkách.
Letošní konference by měla akcelerovat diskusi o bioenergetice v ČR a vytvořit platformu pro spolupráci ústředních orgánů státu, veřejného sektoru, výzkumných institucí, energetických společností, zemědělců a podnikatelů v obnovitelné energetice.




















