Potřebnost energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním z hlavních témat dnešní doby. Existují závazky ČR ke snížení emisí skleníkových plynů, k zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a často diskutovaným tématem je také energetická bezpečnost a nutnost diverzifikace energetických zdrojů. Jak se však energeticky úsporná opatření aplikují v praxi? Jsou tato tolik mediálně diskutovaná témata zohledňována také v komunální energetice? Mají města a obce dostatečnou motivaci k hospodárnému nakládání s energiemi? Zvyšují podíl obnovitelných zdrojů energie?  Věnují se koncepčnímu energetickému plánování, které by navazovalo na deklarované priority České republiky jako celku?

Současná situace v komunální energetice
Oproti soukromému sektoru, který již v minulých letech, zejména pod tlakem agresivně rostoucích cen energie, realizoval řadu úsporných opatření, stojí energetika v sektoru veřejném ve většině případů na pokraji zájmu.

Nedostatek osvěty a přímé motivace například legislativní nebo finanční jistě stojí na počátku tohoto problému, v praxi však můžeme najít i další, prozaičtější důvody.
Odpovědnost za dodávku i spotřebu energií je ve většině případů roztříštěna mezi různé složky samosprávy - technické správy měst, odbor správy bytového fondu, investiční odbory, odbor majetkový, školství atd. Sledování, vyhodnocování a případná korekce výdajů za energie je znemožněna tím, že jsou zahrnuty do několika výdajových položek a nejsou souhrnně vyčísleny. Kromě přehlednosti výdajů za energie se města/obce zároveň ochuzují o možnost získat výhodnější nabídku např. za odběr elektřiny a plynu – protože i v tomto případě platí, že větší zakázka je většinou rovna i lepší nabídce.

Městským a obecním úřadům chybí kvalifikovaní zaměstnanci, kteří by se o hospodárné nakládání s energiemi starali – zodpovědnost o tuto oblast bývá rozdělena mezi odbory, do jejichž správy spadají jednotlivé objekty či instituce. Těžko se potom divit, že pro pracovníka, jehož hlavní těžiště práce leží úplně mimo energetiku, je otázka levnějšího obstarání elektřiny zátěží, která přesahuje jeho znalosti a kompetence. 

Dalším velkým problémem jsou finance. Vzhledem k jejich permanentnímu nedostatku v obecních či městských rozpočtech se musí volit mezi různými prioritami. V případě investičního záměru energeticky úsporného charakteru se navíc jedná o projekt, který pro běžného obyvatele města není vidět, návratnost projektu většinou dosahuje 10,15, 20 i více let. Energeticky úsporný projekt s jasným přínosem pro městský rozpočet v dlouhodobém horizontu pak bývá zastíněn i méně přínosným projektem, který je pro obec a její zástupce viditelnější.

Existují však také osvícenější městské a obecní úřady. O tom, že energeticky úsporné projekty jsou v praxi použitelné, svědčí například město Litoměřice, které zejména v oblasti využívání obnovitelných zdrojů je v českých poměrech průkopníkem. Měst, která se vydala tímto směrem je však v ČR více, zkušenosti některých z nich jsme představili na zahajovací konferenci projektu Energetický management měst a obcí, která se konala ve dnech 15. a 16. června 2009 v Praze. V českých poměrech je unikátním projektem například regenerace panelového sídliště v městské části Brno - Nový Liskovec, kde kromě důkladného zateplení panelových domů vznikl i systém na sledování spotřeby energie v bytech, který motivuje jejich nájemníky k úsporám.

Finance pro komunální energetiku

Města a obce mohou využít evropské i národní dotace pro většinu projektů spadajících do oblasti snižování energetické náročnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie a zlepšování kvality ovzduší.

Největší objem peněz nabízí v tuto chvíli Operační program životní prostředí (OPŽP), jehož prioritní osy 2 a 3 jsou přímo zaměřeny na tuto oblast. V neposlední řadě je možné získat prostředky také z programu Zelená úsporám, který nově přináší možnost financování vlastníkům bytových domů, včetně vlastníků municipálních.

Energeticky úsporné projekty jsou nicméně ziskové i bez dotací, dlouhodobě se vyplatí, avšak současná finanční nálada v komunální oblasti jednoznačně preferuje dotované projekty – bez dotací se téměř nic nerealizuje! Přitom realizace energeticky úsporných opatření může představovat velmi výhodnou investici, která v budoucnu přinese značné snížení výdajů za energie.

Řada měst a obcí již možnosti dotací v minulosti využila a dlužno říci, že zájemců je více než jsou programy schopny uspokojit. Ne vždy jsou předkládané projekty součástí komplexního strategického energetického plánu města či obce, jejich účelnost a dlouhodobá udržitelnost je v řadě případů minimálně diskutabilní. Chybí důraz na systematičnost přístupu.

Pokud se k dobrému projektu přidá i možnost získat dotace z OPŽP či jiného programu (Panel, EFEKT, OPPI, Zelená úsporám), pak se jedná o příležitost, která stojí za pozornost!

Projekt Energetický management měst a obcí

Jak energetickou politiku měst a obcí plánovat a koncepčně realizovat, jaké možnosti se vůbec komunální sféře nabízejí a kde hledat největší rezervy jsou hlavními tématy série seminářů, které pořádá společnost B. I. D. services, s. r. o. ve spolupráci se Stáním fondem životního prostředí a dalšími zainteresovanými institucemi.

Projekt Energetický management měst a obcí (EMMO) odstartoval celostátní konferencí, která se konala v polovině června v Praze a bude pokračovat sérií 7 seminářů v regionech celé republiky. Projekt přinese zástupcům měst a obcí základní informace pro jejich energetické plánování: tipy a náměty na snížení výdajů za energie a na využívání obnovitelných zdrojů energie. Nedílnou součástí programu seminářů jsou informace o financování projektů s hlavním důrazem na Operační program Životní prostředí.

Projekt Energetický management měst a obcí si klade za cíl motivovat města a obce k opatřením, která povedou k významným úsporám nákladů za energie, rozvoji municipálního podnikání v energetice a navázání těsnější spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti energetického managementu a obnovitelných zdrojů energie.


Harmonogram seminářů: