Hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaném území
PDF prezentace + videozáznamy 990Kč

úterý
01.10.2019
Sokolovská 138, Praha 8
Hotel Olympik, Praha

Zelená a modrá infrastruktura by měla být běžnou součástí územních plánů a strategií měst.

Umístění přírodních opatření v zastavěném prostoru je obtížné. Je proto vhodné umět je kombinovat s technickými prvky. Symbióza přírody a techniky hraje důležitou roli při hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaném území.

Otázkou je, jak se odborníci domluví. Týmová spolupráce dotčených profesí je nezbytná a je poměrně náročným úkolem. Zvlášť s ohledem na vytváření různých koncepcí měst na základě různých dotačních titulů. Územní systém ekologické stability může být v rozporu s Generelem zeleně a i o tom je nutné se bavit.

Naše konference chce nabídnout dialog a sdílení zkušeností.  Na konferenci uslyšíte odborníky, zastupitele měst i pracovníky úřadů.

Přijďte nám říct i Vy, s jakými problémy se potýkáte, přijďte se inspirovat a zvolit optimální zelenomodrou ve svém městě.

Na setkání s Vámi těší

Gabriela Licková
manažerka konference
a tým společnosti B.I.D. services, s.r.o.
Tel: 777 293 278
Email: gabriela.lickova@bidservices.cz

Program konference a časové rozložení přednášek se může změnit.

Program
09:00 - 09:30

Kdo to v poušti zmizel

Gabriela Licková vystudovala ložiskovou geologii na Karlově univerzitě, Přírodovědecké fakultě. Sedm let pracovala jako vedoucí geologicko-měřického oddělení v těžební firmě. Nyní je jednatelkou společnosti MISOT, s.r.o., která se zabývá inženýrskou činností při investiční výstavbě a územním plánování. Gabriela má oprávnění k hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA, SEA). Ve svém volném čase se věnuje činnosti Českého svazu ochránců přírody. Již třetí volební období je chebskou zastupitelkou a nyní je radní. Díky kombinaci svého vzdělání, pracovním zkušenostem a volnočasovým aktivitám má nadhled, který jí umožňuje dívat se na problematiku využití dešťové vody pragmaticky.

Kam směřujeme? Vybrali jsme správnou cestu?

  • Někteří odborníci tvrdí, že je zapotřebí napodobit přirozené odtokové charakteristiky před urbanizací. Zeleň a vodoteče by však potřebovaly mnohem větší prostor, než jaký jsme jim schopni ve městech poskytnout. Jak tento rozpor máme vyřešit?
  • Někteří odborníci tvrdí, že nezbývá, než nechat řeky vyschnout. Důležitější je koloběh vody ve městě. Proto zadržujme srážkovou vodu a nevypouštějme ji do řek. Řeka bez vody však znamená i bez života. Je opravdu správné řešení zadržování vody ve městech v podzemních retenčních nádržích?
  • Někteří odborníci tvrdí, že dotační titul MŽP "Dešťovka" s podtitulkem Ani kapku nazmar, vyřeší sucho na zahradách a recyklaci odpadní vody. Ve městech však nejsou jen rodinné domy se zahrádkou. Máme tu mnohapodlažní bytové domy, kancelářské domy, ubytovny, průmyslové zóny. Co doporučuji odborníci pro ně? 
  • Někteří z nás tvrdí, že...

Nezbývá, než se naučit chápat všechny souvislosti hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Od majetkově právních, přes střety zájmů dotačních titulů, po výsadbu a údržbu. A proto konference.

09:30 - 09:50

Možnosti využití zelené infrastruktury ke zmenšení dopadů městského tepelného ostrova

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (magisterský obor ochrana životního prostředí) a magisterské studium ekonomie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dále absolvovala postgraduální obor environmentální studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2004-2013 působila ve společnosti European Privatization & Investment Corporation jako projektová managerka. Od roku 2017 přednáší bakalářský kurz Úvod do ekonomie životního prostředí na katedře ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Od roku 2019 pracuje jako vědecká pracovnice v CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., kde se věnuje zejména analýze nákladů a výnosů adaptačních opatření na změnu klimatu ve městech a hodnocení ekosystémových služeb.

Cílem dnešní společnosti z hlediska klimatických změn by mělo být porozumění hodnotám přírody. Adaptační schopnost měst založená na ekosystémovém přístupu je správným krokem kupředu. Je však nutné provést mnoho dalších drobných krůčků, např. posoudit rizika a zranitelnost navrhovaných opatření na lokální urbánní úrovni. Dále je nutné umět prezentovat vybraná opatření navenek a zvyšovat povědomí laické veřejnosti o významu zeleně a vody ve městech.

09:50 - 10:10

Jak kombinovat přírodní a technické prvky

Jiří Vítek je majitelem projektové a inženýrské kanceláře JV PROJEKT VH s.r.o. se sídlem v Brně. Odvodňováním a odkanalizováním urbanizovaných území se v rámci své profesní činnosti věnuje více než třicet let. V poslední dekádě se specializuje na propagaci a aplikaci nových přístupů k odvodnění měst a obcí – hospodaření s dešťovou vodou. Od roku 2005 měl na toto téma více než 100 přednášek pro státní správu a samosprávu, studenty a odbornou veřejnost, napsal nebo byl spoluautor řady článků do různých periodik v ČR i v zahraničí. Je autorizovaným inženýrem v oboru vodohospodářské stavby a členem CzWA, DWA, ČVTVS, ČAH, SZKT a brněnského architektonického sdružení Obecní dům.

Řešení problematiky odvodňování urbanizovaných území by mělo být prováděno v duchu principů udržitelného rozvoje. Míra zastavěnosti území a současné klimatické podmínky jsou obecnými důvody toho, proč se konvenční způsob odvodnění stal neperspektivním.

Nové pojetí odvodnění měst a obcí se dešťovou vodou zabývá na místě, kde srážka spadne, prostřednictvím decentralizovaných systémů odvodnění. Smyslem tohoto přístupu je otupit dopad srážkového přívalu na krajinu a vrátit vodě původní smysl při jejím koloběhu v přírodě.

Dospěli jsme k poznání, že je potřeba se k tomuto světovému trendu aktivně přihlásit. Spoluprací se zahraničními odborníky, poznávacími cestami po evropských městech, studiem zahraničních předpisů, směrnic a odborné literatury, se nám podařilo proniknout do podstaty systémů hospodařících s dešťovou vodou. Objevili jsme v jejich aplikacích ohromné možnosti, ale zároveň jsme si uvědomili rozsah potřebných změn, které každá společnost musí učinit, aby se mohla z účinků nových řešení těšit.

PŘESTÁVKA NA KÁVU 10:20 - 10:40
10:40 - 10:50

Parkoviště a dopravní stavby

Od dubna roku 2015 předseda Rady České parkovací asociace z.s.p.o. Současně od roku 2007 jednatelem a spolumajitelem M.O.Z. Consult s.r.o. – analytické a projekční společnosti řešící problematiku parkování. Předchozí profesní kariéra od roku 1994 do roku 2007 v pozici vedoucího analytického oddělení ve společnosti ACTIV s.r.o. Podílí se na vytváření městských parkovacích koncepcí, ale také reviduje odborné články. Vystudoval obor aplikovaná mechanika ČVUT Praha. Současně také trenér mladých hasičů SDH Hýskov.

Petr Horský uvede samostatné téma konference, jímž jsou parkoviště a dopravní stavby.

K danému tématu zazní mj. úvahy o důvodech obtížné realizace přírodě blízkých opatření.

Na první pohled se totiž zdá, že na parkovištích a dopravních stavbách je pro tyto prvky místo. Správci sítí, památkáři, majitelé zaparkovaných vozů, dopravní policie i projektanti však velmi často ctí pravý opak. Důležité je umět se dohodnout, vysvětlit, argumentačně podložit.

V rámci tématického okruhu parkovacích ploch a dopravních staveb se budeme věnovat vedle příkladů z praxe i ekonomickému hodnocení.

10:55 - 11:15

Stromy ve městech - benefit nebo hrozba?

Společnost SAFE TREES, s. r. o., se specializuje na projekční a inženýrskou činnost v oblasti arboristiky, zahradní architektury a technických inventarizací. Jejím cílem jsou bezpečné stromy s dlouhodobou perspektivou. Společnost se zabývá rozsáhlými studiemi stavu mimolesní zeleně, vytváří znalecké posudky, eviduje městskou a obecní zeleň a dodává oborový softwar pro správu a analýzu stromů. Při napadení škůdci se společnost snaží vyhýbat kácení, ale nabízí speciální systémy ochrany. Věnuje se rovněž výzkumu, publikační činnosti a pořádá certifikace a školení v oblasti arboristiky. Tým v současné době tvoří 19 odborníků. Pod názvem SAFE TREES – bezpečné stromy působí na trhu od roku 2004, a navazuje tak na činnost firmy LIST – Ing. Jaroslav Kolařík založené v roce 1994.

K základním problémům péče o stromy v prostředí obývaném lidmi patří možné narušení provozní bezpečnosti. Vznik škody či újmy na zdraví v důsledku pádu stromu není příliš častý, ovšem pokud k němu dojde, reakce veřejnosti bývá často extrémní, „provozní bezpečnost stromů“ má svou stránku psychologickou a odbornou. Přednáška pojednává o hlavních souvislostech a postupech využívaných při hodnocení provozní bezpečnosti v rámci dendrologických průzkumů. Pro profesionální pracovníky byl aktuálně zveřejněn oborový Standard péče o přírodu a krajinu A01 001 – Hodnocení stavu stromů, ze kterého vychází přednáška.

11:20 - 11:40

Příklady použití prvků hospodaření s dešťovými vodami aneb ode zdi ke zdi

Vedoucí skupiny
Trubní sítě a městské inženýrství
PUDIS a.s.

Zelená a modrá infrastruktura je komplexní síť opatření ve městě. Jedná se o urbánní ekologii, která nám poslední dobou stále častěji pomáhá řešit adaptaci klimatickým výkyvům.

Zelená a modrá infrastruktura zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody či její čištění. Spolu se zelenými prvky, tedy flórou přispívá ke zvýšení biodiverzity, stavu přípovrchové podzemní vody, omezení znečištění ovzduší, erozi a kvalitě půdy, pomáhá vytvářet příznivé mikroklima omezením přehřívání, zmírňuje riziko přívalových dešťů. 

Ve veřejných prostorech, na ulicích jsou v rámci "zelené a modré" budovány prvky jako průlehy, prosakovací dlažba, zatravňovací tvárnice, travnaté pásy, stromořadí nebo dešťové zahrady. Na budovách se "zelená a modrá" projevuje jako zelené střechy či zelené stěny, které zvyšují energetickou efektivnost staveb, slouží jako přírodní chlazení a podporují zadržování vody. Někdy je ale překračována míra užitku nebo také všeho moc škodí.

11:45 - 12:05
Ing. Ondřej Prax
ASIO, spol. s r.o.
obchodní ředitel ASIO NEW

Je použitá voda odpad?

Obsah i název přednášky bude upřesněn. 

12:15 - 12:45

Individuum je nezastupitelné, týmová spolupráce je nenahraditelná

Studoval na filozofické fakultě UP Olomouc. Po studiích se věnoval psychologii práce. Následně působil v oblasti environmentálního výzkumu vlivu znečištěného životního prostředí na neuropsychické funkce v rámci KHS Stč Kraje, AV ČR a US Environmental Protection Agency. Implementoval počítačovou neuropsychologickou diagnostiku k měření vlivu toxických látek z prostředí. V této oblasti realizoval další projekty u nás i v rámci EU. Následně založil poradenská pracoviště, PREV-CENTRUM, pro děti mládež a rodinu. Absolvoval specializované výcviky u nás i v zahraničí zaměřené na individuální rozvoj, neuropsychologii, koučování, psychodiagnostiku, práci s týmy, řízení systémů, individuální, rodinnou, párovou i skupinovou psychoterapii. Služba pro klienty, široký teoretický backround z různých oblastí, sledování nejnovějších trendů, zkušenost z praxe s nohama stále na zemi. To vše má při práci s klienty přednost před striktní aplikací jednostranných teoretických konceptů. „V soukromém i firemním prostředí provázím klienty, rodiny i firemní týmy na cestě k dosahování vysněných i určených cílů.  Samozřejmou součástí mé práce je vést své klienty k životní spokojenosti. Je zván do stovek příběhů a díky jejich otevřenosti sdílí získané zkušenosti se všemi, kteří mají zájem o řešení složitých životních situací, nebo se zaměří na další rozvoj.“

Ivan Skalík vysvětlí důležitost týmu nejen pro zvýšení efektivity práce

OBĚD 13:00 - 13:45
13:45 - 14:05

Co dál se srážkovou vodou

Po absolvování Fakulty stavební VUT v Brně v roce 1968 pracoval jako projektant v oborech vodní hospodářství, zdravotní technika a zařízení kuchyní. Je členem Technické normalizační komise ČSNI č. 95 Kanalizace č. 94 Vodárenství. Podílel se na zpracování řady českých technických norem. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT a zkušebním komisařem v oborech technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb. Je např. autorem článku: Jak v domě využívat dešťovou vodu. Jakou mít velikost nádrže a další zařízení.

Kritický pohled na současná řešení odvodnění intravilánu

14:10 - 14:30

Zelené střechy a jejich přínosy pohledem environmentálního ekonoma

Jan Macháč působí jako spoluřešitel několika vědecko-výzkumných projektů. Je absolventem magisterského oboru Ekonomiky životního prostředí na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde v současné době pokračuje v doktorském studiu. Vedle toho působí odborně na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a ve společnosti IREAS. Zabývá se především ekonomií vody, hodnocením dopadů regulací, analýzou nákladové efektivnosti, cost-benefit analýzou a oceňováním různých opatření týkajících se životního prostředí. Je spoluautorem několika odborných článků, studií a příspěvků na konferencích, mimo jiné Metodiky k aplikaci výjimek z důvodu nákladové nepřiměřenosti opatření k dosahování dobrého stavu vodních útvarů.

Zelené střechy se postupně stávají v České republice běžným adaptačním opatřením na změnu klimatu. Poskytují široké spektrum přínosů nejen pro vlastníka nemovitosti, ale i pro celou společnost. Přispívají k hospodaření s dešťovou vodou, vedou k úsporám za klimatizaci budov apod. V poslední době se zařadily mezi opatření, na které je možné čerpat dotace na národní i lokální úrovni. Dopad a přínosy zelené střechy se však liší s ohledem na řadu faktorů. To se projevuje v návratnosti vynaložených nákladů na jejich realizaci a provoz vzhledem k poskytovaným přínosům. V některých případech může zelená střecha problém s hospodařením s dešťovou vodou i prohlubovat. V rámci příspěvku bude představeno ekonomické hodnocení, které lze mimo jiné využít při posuzování přínosů, výběru vhodné varianty a umístění zelených střech. V rámci příspěvku bude kladen důraz na identifikaci faktorů, které mají zásadní vliv na poměr nákladů a přínosů zelené střechy ve městě.

14:35 - 14:55

Zelené střechy zadržují vodu, podporují biodiverzitu a jsou krásné, je to pravda?

Soudní znalec - obor ekonomika, specializace: oceňování ekologické újmy podle § 27 odst. 1 zák. č. 17/92 Sb. o životním prostředí, dále obor ochrana přírody, specializace: posuzování a ochrana krajinného rázu a plány péče chráněných území, dendrologie, bezpečnostní diagnostika stromů. Autorizovaný architekt obor krajinářská architektura.

Samozřejmě, že to pravda je, ale …
Není zelená střecha jako zelené střecha. Každá zelená střecha je jiná, v jiných podmínkách a jinak založená. Každá vyniká něčím jiným. Jaké jsou přednosti jednotlivých typů střech a co fotovoltaika? Je konkurencí, nebo se zelená střecha a fotovoltaika mohou doplňovat?

15:00 - 15:20

Je lépe stromy sázet, nebo o ně pečovat?

Soudní znalec - obor ekonomika, specializace: oceňování ekologické újmy podle § 27 odst. 1 zák. č. 17/92 Sb. o životním prostředí, dále obor ochrana přírody, specializace: posuzování a ochrana krajinného rázu a plány péče chráněných území, dendrologie, bezpečnostní diagnostika stromů. Autorizovaný architekt obor krajinářská architektura.

Sázet stromy je správné, ale bez následné péče je to zbytečné. Tak, jako nestačí dítě porodit, ale musí se krmit a vychovávat, tak ani strom nestačí zasadit. Z vysazených stromů ve většině případů přežívá jen pár procent. Ale ani úhyn dospělých stromů není jen důsledek měnícího se klimatu, je to především důsledek nesprávné, nebo žádné péče. To, co veřejnost považuje za ideál péče, stromům často jen škodí. Přístup k péči o zeleň je třeba změnit.

15:20 - 16:00
Diskuzní panel

Výměna a vysvětlení názorů

Rozprava, debata o některých tématech, která na konferenci zazní a na která nebude u jednotlivých přednášek dostatečný prostor k diskusi. Rozbor, úvaha o možnosti řešení přednesené úlohy, vzhledem k daným podmínkám. Aneb týmová spolupráce v praxi.

  • Extrémní sucha nutí radnice zvednout lišty sekaček anebo je úplně vypnout. Je přijatelným řešením květnatá louka?
  • Obec si zatím vystačí se zaléváním i údržbou fotbalového hřiště sama. Má náklaďáček s plastovou kubíkovou nádrží a s čerpadlem. Načerpá vodu z rybníka a zalévá městskou zeleň z nádrže. Jinde pomáhají se zaléváním dobrovolní hasiči. Rybník ani požární nádrž však nejsou nevyčerpatelné. Co když voda dojde? Je přijatelným řešením zavlažovací vak?
  • Vyhláška č. 501/2006 Sb. Sb., o obecných požadavcích na využívání území, požaduje v § 20 odst. 5 upřednostnit zachycení srážkových vod v místě vzniku. Předpokládá vsakování. Dále umožňuje připojení zástavby do kanalizace či do recipientu v případě, že jiné řešení není technicky možné. Jak se tato zákonná opatření projevují v praxi a jak se projevují v zavlažování kořenového systému?
  • Pasporty zeleně představují pro města a obce základní nástroj pro možnost plánování prací na veřejně přístupných plochách. Pprůzkumy se zaměřují na přítomnost vegetačních i technických prvků na konkrétních parcelách. Má tato práce nějakou hodnotu bez analýzy vlastnických vztahů?
  • Může evidence zeleně sloužit jako podklad pro kalkulaci související s běžnou údržbou?

Zkrátka, některá řešení fungují skvěle v jednom městě, ale jinde to neklape. Proč? Protože se třeba zapomnělo na odlišnost horninového prostředí, na jinou svažitost terénu nebo na chráněné prameniště.

Partneři konference
  • MISOT
  • MODERNI OBEC
  • Pro energy nové
  • Echo24
  • Energie 21
  • Energy-hub
  • Euractiv
  • TZB - info
Newsletter
Nepropásněte žádnou zajímavou konferenci. Přihlašte se a my vám budeme posílat plánované konference na váš email